Ohlasy & média - Kuchyně našich babiček a prababiček

Víte, kde jsou Horušany?

Pomohu vám, jedná se o obec, která leží několik kilometrů od Přeštic.

A víte čím je známá? Že tam již několik let pořádají pro místní, ale i příchozí soutěž ve vaření, a to hned v několika kategoriích. Jde o nejlepší studené jídlo, nejlepší polévku, nejlepší hlavní jídlo, nejlepší desert a zajímavou je i kategorie o nejlepší marmeládu, nakládanou zeleninu a domácí vína a likéry.

A to vše za pozornosti tisku a plzeňského rozhlasu. Tentokrát hodnotící komise hodnotila více než 80 vzorků, které se sešly na výstavním stole, a po jejich oznámkování je přítomní v sále společným úsilím snědli. Pohybuji se běžně v jiném prostředí, než je vesnická restaurace, a proto mě o to více nadchla osobní angažovanost všech dobrovolníků, kteří celou akci připravovali a také zrealizovali, a protože je jejich vůdcem paní Miroslava Kunzmannová, jejíž kuchařky jsou skvostem na přesyceném trhu rádoby kuchařek, má i celá soutěž nejenom správnou atmosféru, ale i odbornou úroveň.

To, co místní předvedli, se mohlo klidně řadit ke skvostům Czech Specials a znalec české kuchyně by jistě zaplesal, že stále existují místa, kde“ vaří hezky česky“ a nemusí je k tomu nikdo přemlouvat.

Všichni přinesli své soutěžní výtvory a nikdo se nezeptal, kdo jim to zaplatí a všichni byli hrdí na to, že se tímto způsobem mohli presentovat. A proto jsem samozřejmě nadšen, že něco podobného jsou lidé schopni stále dělat bez ohledu na odměnu a je mi také zároveň smutno, že se bohužel setkávám stále vícekrát s tím, že každý chce hlavně vědět co za to, co z toho bude mít a jak na tom vydělá.

Těm z Horušan jde o to, aby mohli být hrdí na své kuchařské umění, bohužel těm druhým pouze o peníze a na nich se úroveň nevybuduje. Proto jeďte příštím rokem do Horušan, je to velmi poučná zkušenost.


Ing. Pavel Hlinka
Asociace hotelů a restaurací ČR

Před dvěma roky jsem se s vámi podělil o zážitek z malé západočeské vesnice a chtěl bych tak učinit znovu, tentokrát však hlavně s obrázkovou dokumentací. Jen jedno bych chtěl dodat: Obdivuji místní jak společensky žijí, jak jsou schopni udělat něco, i bezúplatně, pro své sousedy a jak kvalitně uvaří a odpresentují své výrobky.
Návštěvu tohoto festivalu staročeské kuchyně bych doporučil celé řadě kuchařů, kteří si myslí, že umějí uvařit, protože v Horušanech by zjistili, že na sobě ještě musí hodně pracovat.

A přijít by mohli i majitelé hospod, aby zjistili jak levně a přitom chutně se dá připravit repertoar české kuchyně.

Ing. Pavel Hlinka